Nesprávným strečinkem můžeme zvýšit riziko zranění, zpomalit regeneraci a můžeme zvýšit bolest i zatuhlost svalů. Zkrácené svaly a související nerovnováha následně mohou omezit naši pohyblivost i efektivitu výkonu.
Na začátku tréninku se zahřejte, dojde k prokrvení organismu a nastartování patřičných orgánů. Po tomto zahřátí by mělo následovat rozcvičení, jehož úkolem je aktivace všech svalů – hlavně partií, které v tréninku chceme zatěžovat. Měli bychom rozhýbat klouby krouživými pohyby, které zajistí vylučování kloubního mazu, který zajišťuje bezproblémový pohyb v kloubech – omezuje tření.
Je důležité, aby toto protahování bylo opravdu pomalé a plynulé – sval se při rychlém pohybu stáhne a může to způsobit svalové zranění. Při cvičení nesmí nastat pocit bolesti, cvičíme jen do mírného tahu. Je vhodné se protahovat od hlavy dolů.
Dynamický strečink – před tréninkem
Cviky jsou prováděné v pohybu – dynamicky. Zatěžuje se větší počet svalů a postupně zvětšujeme rozsah a rychlost pohybů. Cviky se provádí od malého rozsahu až do rozsahu velkého. Je nutné se vyvarovat rychlých švihových pohybů a snahy o dosažení krajní polohy ihned po zahájení pohybu.
Statický strečink – po tréninku
Statický strečink, kdy se snažíme svaly protáhnout, je na začátku tréninku nevhodný. Před výkonem prováděný statický strečink ve fázi zahřátí snižuje produkci dynamické síly až na dobu šedesáti minut, během kterých tedy není možné následně podat nejlepší maximální rychlostně silové, výbušné ani vytrvalostní výkony.
